Komentáře: Snaha o průměrnost

Od: Anonym

Anonym — Tue, 23 Nov 2021 12:30:20 +0000

Od: Pavla Polechová

Pavla Polechová — Mon, 13 Dec 2010 23:01:44 +0000

Přečteno jedním dechem
-co víc k tomu dodat?
Pište dál

Od: Tereza Švarcová

Tereza Švarcová — Sun, 12 Dec 2010 15:33:01 +0000

Re: Snaha o průměrnost
No, samozřejmě jsme pořád jenom lidi a žádný systém nemůže fungovat úplně dokonale.
V podstatě mi šlo o to, že média si každý rok (při zveřejnění nějakého podobného žebříčku) kladou otázku, proč ta naše republika stále klesá… A pak se většinou začne přetahovat několik táborů (jak jsem tuším naznačila na začátku toho článku) – mohou za to učitelé, rodiče, systém nebo všichni dohromady? Já jsem chtěla představit trochu jiný úhel pohledu – mohla jsem ho samozřejmě trochu rozšířit o další aspekty, ale o těch se dočtete kdekoli jinde a ten článek by to prodloužilo nad únosnou mez 🙂
Pochopitelně je nejdřív potřeba se něco dozvědět a pak o tom teprve nějak přemýšlet, analyzovat to, pracovat s tím. Ale mám pocit (matný – jak jsem tu někde psala, svoje články po sobě zásadně nečtu 🙂 ), že jsem to tam snad taky někde psala… Problém je, že v ČR to často končí u těch surových informací a nazdar. Dokonce i na VŠ máme některé předměty (na jednom oboru jde o většinu), které jsou založeny opravdu pouze na biflování (v jednom případě jde dokonce o biflování informací s oborem nijak nesouvisejících, které si lze najít během 3 vteřin na internetu) a myšlení je v některých případech dokonce na závadu. A to je zkrátka trochu smutná vizitka…

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Sun, 12 Dec 2010 15:06:51 +0000

A to by mělo donutit ty průměrné vyrůst,
protože jinak budou za pár let na tom opravdu špatně. Direktivní změna těch průměrných a podprůměrných je velmi obtížná – ale mělo by to fungovat jako v jiných systémech: co je špatné, zaniká. Tj. vedení průměrné a podprůměrné školy by mělo být vyměněno, protože škole by hrozil zánik. Elitní školy tudíž umožňují pokrok i těm podprůměrným – pokud mají rodiče zájem o vzdělání svých dětí, měli by mít možnost ho nějak naplnit. Buď zaplacením elitní školy, nebo tlakem na školu podprůměrnou, aby začala za peníze z daní rodičů vykazovat lepší práci.

Od: Jana

Jana — Sun, 12 Dec 2010 02:08:04 +0000

Re: Snaha o průměrnost
Co se týče těch „západnějších“ zemí, mohla bych nabídnout drobnou zkušenost z Francie. Ano, učíme se tu myslet, to nepochybně. Ale ono i to české biflování má něco do sebe. Ve chvíli, kdy sice umím myslet, ale nemám vědomosti, není to taky úplně ideální. A ono, upřímně řečeno, v průměrné školní třídě nejde rozvíjet na maximum myšlení i jakousi vědomostní základnu. Protože být schopen o něčem nějak rozumě přemýšlet, to znamená to pochopit… tedy tím myslím, že to 90 procent lidí musí pochopit, což ty inteligentnější (nebo s větším zájmem) poněkud brzdí (už druhým rokem trpím při hodinách fyziky, protože se šíleně nudím). Mám pocit, že alespoň na středních školách je tu průměrnost vnucována nikoliv kolektivem (to spíš naopak), ale samotných systémem. Takže bych to s tím obdivem zas tak nepřeháněla. Snad jen v dějepise a zeměpise, kdy se sice neučíme úplně všechno, ale to, co ano, opravdu chápeme. Nebo aspoň více méně. A konečně není potřeba učit se telefonní seznam zemí, jejich přírodních zdrojů apod. protože si někdo naštěstí uvědomil, že v současném světě jsou důležité trošku jiné věci, třeba politika nebo globalizace.

Od: Tereza Švarcová

Tereza Švarcová — Sat, 11 Dec 2010 19:46:08 +0000

Re: Snaha o průměrnost
To mi připomnělo ten princip, že čím víc toho víš, tím víc máš pocit, že nic nevíš… (obzvlášť se to projevuje při studiu čínštiny, člověk se cítí hůř a hůř 🙂 )
Jinak možná bych byla ke všemu trochu smířlivější, kdybych za sebou neměla zkušenost z „jednoho nejmenovaného oboru“ (asi si domyslíš, který z těch dvou myslím)… Protože to se fakt jen tak nevidí (a teď ani tolik nemluvím o chybě ve studentech…). Je prostě smutné, že na VŠ existuje obor (a nemyslím si, že je takovej jedinej), který snadněji vystuduje hloupý šprt (kterému nevadí hloubka zbytečnosti času tam stráveného) než přemýšlivý člověk (který se nemůže ubránit permanentnímu pocitu zhnusení z bezvýchodnosti své situace). Ale tak byla to moje špatná nevyzrálá volba, musím si to vyžrat až do hořkého státnicového konce.

Od: Tereza Švarcová

Tereza Švarcová — Sat, 11 Dec 2010 19:35:09 +0000

Re: Snaha o průměrnost
Máš pravdu, ty jsi hodně netypický student a myslím, že do svých optimistických úvah si hodně promítáš i své podobně česky-netypické přátele 🙂
Btw bavila jsem se jednou s Johnem o tom, jak probíhaly jeho hodiny angličtiny s třídou na české sekci, kterou měl tuším snad dva roky (4 hodiny týdně s rodilým mluvčím, o tom se nám ani nesnilo! ), a říkal, že studenti anglické sekce jsou obecně schopnější se aspoň nějakým způsobem vyjadřovat k různým tématům (a trochu o nich tedy i uvažovat), ale že z těch děcek ve své třídě prostě nemohl nic dostat… A teď otázka, jestli to byla ukázka onoho úpadku nebo pouze jazyková bariéra (která se jistě dala při takovém počtu hodin s Johnem po nějakém čase odbourat, ne?)…

poznámka na okraj: pro jistotu se J.H. omlouvám za nesofistikovanost svého vyjadřování, ale mám půl třetí ráno a nejsem na vědecké konferenci, nýbrž hovořím s kamarádkou 😛

Od: Kris

Kris — Sat, 11 Dec 2010 19:34:01 +0000

Re: Snaha o průměrnost
Právě díky jeho chování v hodinách bych předpokládala spíš jistou teatrálnost a hyperbolu. Ale nevím, neučím zeměpis na střední. Jen by mě zajímalo, co si mysleli o našich znalostech a inteligenci..
Vždycky je jednoduché říkat, že „to za našich mladých let nebývalo“ atd. ale ve většině případů si jen paměť hraje se vzpomínkami. V tomhle ohledu se mi strašně líbilo, co letos říkal Zakaria na Foru 2000 – že ve skutečnosti žijeme ve skvělé době, počet lidí globálně, kteří trpí, se neustále snižuje.. Jenže my stejně neustále máme pocit, že je hůř a hůř.

Od: Tereza Švarcová

Tereza Švarcová — Sat, 11 Dec 2010 19:18:25 +0000

Re: Snaha o průměrnost
Obávám se, že fakt nepřeháněl (přece jen člověk ho má za ty roky už trochu přečteného 🙂 ). Říkal, že tomu vůbec nerozumí, ale že půlka třídy propadá ze zeměpisu a nikdo se s tím neobtěžuje nic dělat… A že něco takovýho fakt nezažil.
Mlynářka ostatně taky mluvila o své nové třídě jako o takových „nesamostatných dětičkách“ (už si po té době samozřejmě nepamatuju, jaká slova přesně použila).

Od: J.H.

J.H. — Sat, 11 Dec 2010 19:04:06 +0000

Konecne….
Prispevky Kris a Honzy jsou ty proc rad ctu tento blog. Diky.

Mas pravdu Honzo, tem co prosly ceskym skolstvim rikame „marieterezie-encyklopedie“.

Kris to pise taky moc dobre. Porovnavat.

Uvedu priklad. Na gymplu kde jsem ucil vetsinou se vase celkova znamka zklada : 1.znalost 2. usudek/premysleni 3. aplikace 4. badani/pruzkum 5. schopnost komunikovat.
Tyto ctyri ci pet aspektu, zalezi na predmetu, vam pak da „your overall mark“.

Takze vam preju „nejenom dohonit zapad ale treba i predehnat“