Reklama
 
Blog | Tereza Švarcová

Socialismus s čínskými specifiky

Aneb jak pravil George Orwell: "Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější."

Jak moc dokáže být země, která má ve svém názvu slovo „lidová“, anti-lidová? Dost. Vidět je to tu na každém rohu. Celý čínský ekonomický „zázrak“ vyrůstá z toho, jak tenhle stát vykořisťuje svůj vlastní lid. Ale lid je zvyklý. Alespoň nám to bylo řečeno na jedné z pravidelných ideologických pětiminutovek během vyučování. Učitelky vyučující zahraniční studenty asi předtím, než začnou učit, musí absolvovat nějaké školení, kde jsou poučeny, jaká moudra mají před studenty vypouštět z úst. Nechce se mi věřit, že by takhle mohly uvažovat vysokoškolačky, které měly možnost během svého studia pobrat trochu rozumu. Alespoň u současných studentů to pozoruji.

Po různých drobnostech zmíněných v minulých článcích přišlo velké téma celého města: topení. Topení se tu pravidelně každý rok zapíná 15. listopadu. Nevím, na základě čeho bylo zvoleno právě toto datum, když už od zhruba 15. října má v prakticky všech budovách člověk pocit, že je v lednici. Prý je to zdravé – člověk nemusí neustále měnit teplé a studené prostředí a omezí se tím tudíž výskyt chřipky. Stačí pít hodně vody – univerzální čínský lék na všechno. Důkazem toho, jak tato teorie funguje budiž ztenčující se počet studentů docházejících na vyučování a rostoucí počet těch zatím přeživších, leč chrchlajících. Vážně není žádný med sedět ráno čtyři hodiny v místnosti, kde je často méně než deset stupňů. Na koleji to není o moc lepší, vlastní tepelné zdroje jsou zakázány a při jejich objevení zabaveny. Zdá se, že v tomhle zatím držíme školní rekord.

Reklama

Ve škole jsme se dozvěděli, že se prý provinční vláda usnesla, že se letos topení možná zapne dříve. Původní informace zněla, že to bude v případě, že tři dny po sobě bude opravdu chladno. Co je to chladno? Nula, minus pět, minus deset? Těžko říct. Každopádně to zatím nezabralo. Informace se změnila na: „pokud bude pět dní po sobě každý den stále chladněji, zapne se topení dříve“. Jenže se začalo oteplovat, takže nám to vyjde možná akorát tak na ten 15. listopad. Co je na tom nejvtipnější, o zapnutí topení rozhodují lidé, kteří si ve svých kancelářích topí klimatizací a vlastně ono topení vůbec nepotřebují. A co víc, kteří za ani jeden z těchto tepelných zdrojů neplatí ani korunu. Takže jim to vlastně může být úplně fuk.

A tak jsem se dozvěděla, jak propastný je v Číně rozdíl mezi vládním představitelem (ať už na úrovni ústřední, provinční či místní) a obyčejným člověkem. Obyčejný člověk si musí zaplatit za své topení 5.5 yuanu (asi 15 Kč) za metr čtvereční vytápěné plochy za měsíc. Vzhledem k velikosti místních bytů a malosti místních platů (obyčejný doktor v nemocnici má údajně plat 2000 yuanů, tedy ani ne 6000 Kč, a to je doktor – jak na tom asi budou všichni ti lidé, kteří se podle všeho živí vybíráním plastových lahví ze směsného odpadu?) je to částka poměrně vysoká. Vládní úředník má topení zdarma. A to se netýká jen topení.

Na jedné z podobných ideologických ochutnávek se učitelka pohoršovala, jak je hrozné, že si lidé podnikající na černém trhu mohou dovolit kupovat taková drahá auta. A že jak by si na to chudák Wen Jiabao (premiér ČLR), který má tabulkový plat 5000 yuanů, musel dlouho šetřit. To mě šokovalo. Nevím, jaký má plat ve skutečnosti a kolik Číňanů věří těmhle tabulkám.  Každopádně mi jedna mladá Číňanka v rámci jednoho dost ostrého rozhovoru o poměrech v Číně říkala, že už člověk na pozici ministra (a nemusí to být ani ministr, jen se dostat tak vysoko v tabulce) má nárok na 180 metrů čtverečních velký byt v Pekingu, za nějž nemusí platit nic (pochopitelně ani spotřebované energie), samozřejmě auto s řidičem atd. Na co by potřeboval ještě nějaký plat, když mu určitě bude proplaceno cokoli si kdykoli pořídí? Takové benefity se v případě premiéra vztahují i na celou jeho rodinu. Žijí zadarmo, děti jsou automaticky přijaty na nejprestižnější vysoké školy…

Čína je možná tou nejkapitalističtější zemí na světě. Neexistuje tu důchodový systém ani zdravotní pojištění (obojí v nějaké formě pouze pro státní úředníky). Vykořisťovaný lid si na všechno musí našetřit sám.  Není divu, že snem spousty mladých lidí je podle všeho stát se vládním úředníkem. S takovou je o ně postaráno.  „Prasátka“ z Orwellovy Farmy zvířat si hodují, zatímco ostatní zvířátka koukají přes okno, jaké mají prasátka mastné rypáky.