Následuje výčet vzpomínek.
…
Sněží. Ještě včera nesněžilo a zítra už zas nebude. Je to jen na tenhle jeden den. Až v Číně se plní představa „bílých Vánoc“, která doma většinou roztála dva dny před akcí. Zrovna, když jsem se rozhodla je ignorovat. Ale mě to nedojme. I tak děkuji rodičům za netradiční vánoční dárek, který v Olomouci vykoupili pořádným vánočním slejvákem.
…
Se sněhem bohužel ráno přišlo i celkem ohavné počasí, které mi ještě více zpříjemnilo už tak příjemnou cestu do školy. Jsem sice vůči Vánocům celkem indiferentní (zvlášť v téhle zemi), ale tohle je přece jen trochu podpásovka. Ovšem povinnost je povinnost. Naštěstí mám zrovna dnes unikátní možnost půl vyučování prospat u filmu na lavici.
…
Oběd v menze. Zatím se držím a v rámci půstu si opět nedávám maso (poprvé jsem si ho odepřela už ráno, když jsem si nedala své typické ranní masem plněné baozi). To aspoň tak pro formu. Po obědě si dám šlofíka. Musím se trochu prospat na odpoledně-večerně-noční akci, od které zatím nic moc nečekám. Chyba!
…
Odpoledne se vyráží k Evě. To už je tady takový pojem. Eva je Francouzka, co společně se Španělem Albertem a Finem Aapem bydlí v pronajatém bytě kousek od školy. Jejich byt se stal mezinárodním koutkem pro setkávání všeho druhu. Pochopitelně tedy i pro oslavu Vánoc. Cestou kupujeme s Polkami Annou a Ritou víno na svařák. V tomhle počasí to bude lepší, než si dávat víno jen tak. To je něco, co mi tu chybělo celý prosinec. Tak tedy konečně.
…
U Evy jsou zatím přítomni jen domácí, takže je celkem klid. Jen nějaké vánoční songy. Přes celou zeď stále visí čínská vlajka, kterou Alberto s Aapem onehdy někde ukradli (prý). „Nechali jsme ji tam, protože je červená,“ ospravedlňuje Eva netypickou vánoční výzdobu. No, za chvíli byla pryč.
…
Anna se pouští do svařáku. Trošku jí ujede ruka s čínskou kořalkou. Po chvíli už je poněkud „cinklá“ už jenom z těch výparů v kuchyni. Svařák je mňam. I přídavek. „Mělo by se toho udělat víc“. Obě flašky vína jsou v mžiku pryč. „Nemáš tady ještě nějaké víno?“ A tak padla i flaška třetí. Mezitím se byt pomalu zaplňuje lidmi. Čínští kamarádi přinášejí stromeček i ozdoby. Vánoce mě dostihly. Ale vypadá to hezky. Po všem tom svařáku tuplem.
…
„Co budeme pít?“ „Už je tu jen bílé víno a šampaňské.“ (A whisky a spousta piva, ale to mizelo spíš v pánské části osazenstva.) Šampaňské je pryč hned. A to bílé víno nakonec taky. Do kuchyně přichází jeden z čínských kamarádů (který nemůže pít skrz antibiotika, takže má jako jediný tu organizaci trochu pod kontrolou). „Už bychom měli pomalu vyrazit na večeři.“ „Však my jsme ready.“ Yeah!
…
Cestou do restaurace ztrácíme pár lidí. Však oni dojdou… Došli. A jede se dál. Ir Ian rozlévá pivo. A znovu. A znovu. Přípitky. Pamatuju si jen ten „na opilou žábu“ (v polštině). Učím se říct „veselé Vánoce“ polsky. To už teď ale nejsem schopná znova reprodukovat. U vedlejšího stolu na sebe Číňani řvou různá čísla. Prý je to nějaká pijácká hra. Eva s Ianem na sebe zkouší čínsky řvát čísla. Nefunguje to.
…
Sbratřujeme se s oněmi pány od vedlejšího stolu. Přípitky a fotky. A jídlo! Poprvé jím na Vánoce rybu (naštěstí to není kapr). A taky kachnu. A srdce (nevím čí). A krevety. A chobotnici. Už je mi všechno jedno.
…
Chytit taxíka zpět je takhle na Vánoce nemožné. Půlka města prý někde venku paří. Nějaký pán nám za deset yuanů nabízí odvoz. V Číně je to prý normální. Tož jedem.
…
Zpátky k Evě nás moc nedorazilo. Ale jede se dál. Eva chce tančit. Tančím taky. Hodinový tanec v obýváku. Přidávají se k nám i nějaké ty flašky piva. A někdy v závěru i jakási korejská kořalka. Moc tomu nerozumím, ale pořád se (na rozdíl od Evy) cítím dost střízlivá (ale to je asi diskutabilní). Nevím, asi to bude tím mým českým původem.
…
Mám to za sebou. Tak nevím, nakolik se mi nakonec podařilo uskutečnit plán ignorovat Vánoce. Stromeček byl. I ryba byla. A ta konzumace… V životě jsem toho na Štědrý den/večer tolik nezkonzumovala. Ale stálo to za to. Jeden z nejhezčích dnů/večerů v Číně. A nebylo to jenom kvůli tomu svařáku 🙂 .
…
Poznámka: článek na odlehčenou, protože nejen politikou živ je člověk…